Pojem intimní anorexie poprvé použil psycholog Douglas Weiss. Jedná se o duševní chorobu, při níž člověk odmítá jakoukoli duchovní, emocionální nebo sexuální intimitu. Na vině může být dnešní moderní doba, nenaplněné vztahy v dětství nebo např. trauma v sexuální oblasti.
Lidé, kteří trpí citovou neboli intimní anorexií nejsou schopni dávat ani přijímat sebemenší důvěrnosti od druhých, zejména v partnerských vztazích. Citovým anorektikům vadí dotyky. Láskyplná gesta i slova. Neumějí projevit své city a v momentě, kdy jim náklonnost a lásku věnuje jejich partner, je jim to nepříjemné a cítí se nesví. Nemusí se však jednat pouze o kontakt se sexuálním podtextem.
Moderní doba
Říká se, že intimní anorexie je daň za dnešní uspěchanou moderní dobu. Mnoho času trávíme u počítače, s přáteli na Facebooku máme silnější vazby než s těmi, které potkáváme denně osobně. Podstatnou část dne prožíváme před televizí a bez telefonu neuděláme téměř ani krok. S partnerem v reálném životě komunikujeme pramálo. Snad už to ani neumíme. A co hůř, nestojíme o to.
Tímto způsobem funguje život a myšlení citových anorektiků. Ve vztahu nevyhledávají něžnosti a rozhovorům s partnerem se snaží vyhnout. Nechtějí s ním sdílet vůbec nic. Po příchodu z práce se svou polovičkou prohodí pár nutných konverzačních frází a honem zpátky k internetu. Tam je to přece „zábavnější a bezpečnější“. Nehrozí zde riziko polibků, obejmutí ani nechtěného sexuálního styku.
Partner intimního anorektika
Ač se to nemusí na první pohled zdát, ani partner člověka, jenž je stižen intimní anorexií, to nemá v takovém vztahu zrovna snadné. Dokážete si představit, že byste člověku, kterého milujete nemohli dát pusu, obejmout ho nebo se mu svěřit s tím, co vás trápí? A dokážete si představit, že ani on by vám nic z toho nevracel? U intimních anorektiků je tohle běžné. Nemají potřebu dělit se s někým o své zážitky nebo pocity. Dost možná by třeba i chtěli, ale nedokážou to.
Příčiny
Důvodem může být např. jejich zkušenost z dětství. Intimní anorexie se často dotýká lidí, kteří v raném věku nepoznali, co to znamená mít pevné pouto s rodiči. Ti na ně měli málo času, nevěnovali pozornost jejich potřebám a emocím a nenašli si k nim cestu. Jsou to lidé, kterým se od rodičů nedostávalo pohlazení, podpory ani lásky. Potom se uzavřeli do sebe a stali se citově chladnými. Žijí si ve své ulitě a jen tak někoho k sobě nepustí. Bojí se, že kdyby někomu ukázali své emoce, někdo by toho zneužil a ublížil jim.
Osobní zkušenost s intimní anorexií mívají také ti, kteří zažili domácí násilí nebo sexuální obtěžování. Jejich postoj k intimitě tato zkušenost ovlivnila natolik, že už nedokáží někomu věřit. Co kdyby jim ten někdo znova ublížil? Dochází tak k odmítání sexu, ale i veškerých aktivit, bez kterých si většina z nás nedokáže svůj život představit. Citoví anorektici se bojí sblížení se s druhým člověkem. Daleko bezpečněji se cítí sami a drží si od ostatních odstup.
Projevy intimní anorexie
- odstup, uzavřenost, citový chlad
- minimální komunikace ve vztazích
- neustálé vysedávání u PC nebo televize, upřednostňování vlastních koníčků před časem tráveným spolu s partnerem
- odmítání sexu
- strach z lásky, dotyků, polibků, obejmutí, laskavých slov a jejich odpírání partnerovi
- časté kritizování partnera a nadřazenost vůči němu
Intimní anorektik neprojevuje žádné vlastní city a ty, které mu projeví partner, nedokáže přijmout. Je to člověk, který se nedokáže vcítit do pocitů druhého a je vůči nim imunní. Nedokáže partnera pochválit, ale zato je pro něj velmi snadné druhého kritizovat, může tak totiž mít pocit, že má nad druhým člověkem navrch a eliminuje tak tím svůj strach, že mu někdo dokáže emočně ublížit.
Sexuální anorexie
Sexuální anorexie bývá s intimní anorexií často zaměňována. Nejde o zcela totožné pojmy, i když je pravda, že nezájem o sex a intimní projevy je součástí také intimní anorexie. Pojem sexuální anorexie zavedl americký badatel Patrick Cannes. Sexuální anorektici nemají zájem o žádné sexuální aktivity (snění, masturbace, sexuální fantazie nebo samotný sexuální akt).
Řešení intimní anorexie
Ať už hovoříme o intimní nebo sexuální anorexii, důležité je snažit se s partnerem komunikovat. O tom, jak se celý den měl, co dělal, co si přeje. O všem. Začátky nemusejí být snadné, ale hlavní je vytrvat a neztrácet naději. Pomoci by také mohlo společné trávení volného času při nějaké aktivní činnosti. Třeba při jízdě na kole, kolečkových bruslích, na výletech a podobně. Jde o to nevzdávat se a budovat si ve vztahu důvěru krok za krokem. Postupně by se tak mohly otevřít dveře i intimnějším projevům a lásce.
