Slovo mingle vzniklo spojením anglických slov „married, but single“ (vdaná/ženatý, ale svobodná/ý) a označuje vztahy, ve kterých jsou spolu partneři šťastní, milují se, ale nechtějí spolu žít pod jednou střechou. Důvodem může být touha po zachování vlastní nezávislosti i snaha vyhnout se každodenní rutině.
Na začátku každého vztahu chceme se svou drahou polovičkou trávit co nejvíc času, chodíme na rande do restaurací, kina, užíváme si zamilovanost a počítáme minuty do příštího setkání. Po čase se vztah přirozeně změní – ztrácíme růžové brýle a zjišťujeme, že náš partner není tak dokonalý, jak se ze začátku možná zdálo. Každodenní radosti i starosti zkrátka prožíváme jinak a do vztahu nám vstupuje rutina. Možná už není ani tolik času nebo chuti zajít si zase na romantické rande.
Na rande a pak každý k sobě domů
Osoby, které se rozhodly žít jako tzv. mingles se s tímto přirozeným posunem nechtějí smiřovat. Touží po tom být pro partnera opět přitažlivé, chtějí jen tak vyrazit ven, užít si večer a nerady by se zahrabaly do každodenní rutiny, která vztahu ubírá jiskru. A tak sice mají partnera či partnerku, milují jej, tráví spolu čas jako kterýkoli jiný pár, ale nakonec se oba rozejdou do svých domovů. Nechtějí spolu žít pod jednou střechou.
Zejména ženy se v těchto případech často brání společnému bydlení. Nechtějí svému partnerovi denně vyvařovat a prát špinavé prádlo, případně se rozčilovat nad tím, že zase nechal ponožky pohozené v kuchyni. Jsou sice s mužem šťastné a spokojené, ale také jim naplno vyhovuje, když mají své soukromí, pohodlí a nejsou svazovány povinnostmi, které by ze společného života pramenily. Potřebují svůj vlastní prostor a vlastně jim bohatě stačí, když se s přítelem vidí jen čas od času, třeba právě při romantické večeři.
Snaha udržet si nezávislost
Proč žena odmítá přistoupit na klasický model vztahu, kde dříve nebo později dojde k sestěhování partnerů? Odpovědí může být její touha po samostatném životě, kdy ví, že je soběstačná, dokáže se postarat sama o sebe, budovat si kariéru, není na muži závislá, a tak ani nevidí důvod, proč by měla přijmout roli poslušné ženy v domácnosti.
Tyto ženy jsou často přesvědčeny, že oddělený život jejich vztahu s partnerem naopak prospívá. Jsou si s partnerem vzácnější, daleko více se na sebe těší a užívají společných chvil. Také pocit, že se mohou pro svého muže hezky obléct, nalíčit a připravit se na pravé nefalšované rande, je pro ně k nezaplacení. Věří totiž, že za normálních okolností by si jejich partner v zajetí stereotypu možná ani nevšiml, že se kvůli němu hodily do gala. A samozřejmě, že pro svého muže chtějí být krásné a oceňované.
Život v mingle stylu může být přitažlivý pro mladé nezávislé páry, které budují kariéru a chtějí mít svůj vlastní čas pro sebe a své koníčky. Daleko složitější situace bývá tehdy, nastolí-li jeden z partnerů trend mingle ve vztahu, kde jsou už nějaké děti. Ty potřebují stabilitu a pevný řád. Nabízí se tedy otázka, jakým způsobem a zda vůbec by mingles fungovali.
Mingle jako boj proti rutině
Ačkoli se to nemusí na první pohled zdát, mingles jsou v takovém vztahu šťastní a plně jim vyhovuje. Svého partnera či partnerku milují. Vyhledávají si na sebe čas, nezahlcují se vzájemně rutinou a každodenními problémy a činnostmi v domácnosti a možná právě to je důvod, proč jsou si vzácnější a jen tak si nezevšední.
Ještě před pár lety byl trend mingles výlučně záležitostí Spojených států, stihl se však rozšířit už i k nám a na sousední Slovensko.
Už dávno neplatí, že pro všechny musí být rodina a společný krb základem celého našeho života. Doba se změnila. Velká část z nás má potřebu vymezit se proti zažitým pořádkům. Chceme si žít tzv. na vlastní triko, užívat si života podle svého. Představa, že večer co večer trávíme s partnerem/partnerkou u televize se sáčkem chipsů a každý víkend jezdíme k rodičům, je pro mnohé z nás strašidelná. Už proto by lidé, kteří se ztotožňují s životním stylem mingle, nepřistoupili na společné bydlení. Ne každý chce mít svůj život dokonale nalinkovaný. Ne každý chce ve vztahu zabřednout do každodenního stereotypu. Nutno říct, že na své rozhodnutí má plné právo.
