Mám pro vás poslední letošní várku knižních tipů. Některé z nich jsem s vámi na Facebooku nesdílela, tak se podívejte, jestli vás některá kniha podle ukázky zaujme. Všechny mě moc bavily a vřele je doporučuji.
Ticho promlouvá – Eckhart Tolle
Díváte-li se na strom, uvědomujete si strom. Máte-li nějakou myšlenku nebo pocit, uvědomujete si myšlenku nebo pocit. Máte-li nějaký zážitek, uvědomujete si jej.
Všechna tato tvrzení vám připadají pravdivá, ale když o nich začnete přemýšlet, zjistíte, že sama jejich struktura obsahuje mylnou představu, která je nevyhnutelná, pokud používáte jazyk. Myšlení a jazyk vytvářejí zdánlivou dualitu, která ale ve skutečnosti není. Ve skutečnosti nejste někým, kdo si uvědomuje strom, myšlenku, pocit nebo zážitek. Jste vědomí, skrze nějž se tyto věci jeví.
Jste schopni uvědomovat si sami sebe jako vědomí, v němž se rozvíjí obsah vašeho života?
Cítit rozumem, myslet srdcem aneb Příběh karmy – Petr Casanova
V jakémkoli těžkém okamžiku platí: Máš na mnohem víc, než čím právě procházíš.
OSUDOVÉ PROČ
Proč se ocitáme ve fyzickém těle a hmotném světě?
Jaký smysl má život a proč z něj odcházíme?
Rozkryjme si odpovědi právě teď, a to za pomoci opačné otázky: Co vlastně dělá duše po smrti?
Nejprve se pozorněji zamysleme nad pojmy.
Začněme životem a smrtí.
Život a smrt jsme si zvykli považovat za protiklady. Opakem života je smrt, říkáváme. Máme pravdu, ale jen pokud hovoříme o fyzickém těle a fyzickém vědomí, tedy hodnotíme-li otázku rozumem, kterým posuzujeme hmotný svět.
Z fyzického pohledu je skutečně opakem života smrt, protože ve chvíli, kdy fyzické tělo a fyzické vědomí, přestanou žít, nastává smrt. Ale! Naše duše existuje dál.
Fyzické tělo i fyzické vědomí zanikají, ale duševní tělo a duševní vědomí ne. Z pohledu duše tedy opakem života nemůže být smrt – označení pro neexistenci. Musíme najít ještě třetí název, který fyzický rozum nezná ani nepotřebuje. V duševním světě se přesto užívá: BYTÍ.
Je-li duše ve fyzickém těle a při fyzickém vědomí, říkáme: ŽIJU. Je-li duše mimo fyzické tělo, nežije, ale existuje a my říkáme: JSEM. Proč je natolik důležité oddělit ŽITÍ a BYTÍ? V odpovědi na tuto otázku najdeme hlavní důvod, pro který duše směřuje do hmotného těla a světa.
Jediné, na čem záleží – Neale Donald Walsch
A tak se dostáváme k tomu podstatnému. Podívali jsme se na život a na Boží záměr, pomocí podobenství jsme si popsali posvátnou cestu, dopodrobna jsme vysvětlili cíl duše a definovali jsme samotnou podstatu vašeho souhrnu. Nyní jsme dospěli k otázce, kvůli které jsme se do tohoto bádání původně pouštěli: Co je to jediné, na čem záleží?
Odpověď na tuto otázku se stane základem každého dne, každé hodiny, každé minuty vašeho života. Ta odpověď ovlivní všechno, co si myslíte, co říkáte a co děláte. Ta odpověď ovlivní kvalitu celého vašeho života od rána až do noci.
Ta odpověď rozhodne o tom, jak úspěšní budete – a co si budete představovat pod pojmem „úspěch“. Rozhodne o tom, jak budete zdraví – a co si budete představovat pod pojmem „zdraví“. Rozhodne o tom, jak moc budete milovat a jak budete milováni – a co si budete představovat pod pojmem „láska“.
Ta odpověď doslova vytvoří vaše vztahy – ty intimní a romantické, ale i vztahy s rodinou, přáteli a všemi ostatními lidmi kolem vás. Ta odpověď vytvoří to, co děláte, abyste si zaopatřili obživu, a co děláte, abyste zaopatřili svůj život. Ta odpověď ovlivní to, jak trávíte čas s lidmi, na kterých vám záleží, a co děláte, když jste sami.
Ta odpověď ovlivní všechno, celý váš život od této chvíle až do okamžiku vaší smrti. Dokonce ovlivní i to, jak zemřete.
Jediná věc, na které záleží, je tak důležitá, že všechno ostatní ve srovnání s ní bledne, scvrkává se v nepodstatnosti a existuje zřejmě jen proto, aby bylo kde začít.
Celá vaše minulost je odrazem jediné věci, na které záleží a ta také ztvární celou vaši budoucnost.
Tak tady to je. Ve vašem životě na zemi je jen jediná věc, na které záleží, a tou je:
To, Po Čem Toužíte.
Tajemství jednoduché cesty – Mabel Katz
Havajské učení Ho´oponopono používá dva velmi důležité nástroje: slova „miluji tě“ a „děkuji ti“. Když je někomu říkáme nahlas, mají neuvěřitelnou sílu a hodnotu. Někdy, a třeba i ve chvíli, kdy se na to zrovna necítíte, je nesmírně účinné udělat následující věc: Když někdo udělá něco, co nepovažujete za správné, když někdo řekne něco, co se vám nelíbí, zkuste na to nereagovat a nesnažte se mu předat kus své mysli a přesvědčovat ho o své pravdě, ale v duchu si opakujte tolikrát, kolikrát je to třeba: „miluji tě, miluji tě, miluji tě! nebo „děkuji, děkuji, děkuji.“ Většinou to přináší velmi překvapivé výsledky. Občas vás požádá o odpuštění někdo, od koho byste to nejméně čekali.
