V roce 2022 sama sobě slibuji…

Nejsem úplně typ člověka, který by si dával dlouhodobá předsevzetí (s výjimkou pravidelného denního cvičení), protože mám zato, že je pro většinu lidí demotivační vidina toho, že si plní očekávání, odhodlání a nadějí stanovíme velké cíle na 1. ledna o tom, jak budeme každý den běhat nebo přestaneme kouřit a pak už po týdnu jsme sami ze sebe zklamaní, že jsme to zase nedali a že jsme si na sebe ušili bič, který je nám už po pár dnech velmi nepohodlný.

Cíle si stanovuji kdykoli během roku, když zrovna cítím, že se té které oblasti svého života chci věnovat. Mám k tomu pak mnohem silnější motivaci a chuť do práce než kdybych si řekla: Teď budu celý rok dělat to a ono a přitom už od začátku bych cítila, že takhle to vlastně nechci a dělám to jen z určité povinnosti, kterou jsem sama na sebe navěsila.

Nyní na konci jednoho roku a téměř na prahu nového cítím, že sama sobě chci dát slib…

Mému tělu

Mé tělo dostalo v letošním roce ode mě docela dost zabrat. Bylo vystaveno velikému, opravdu velikému stresu a bohužel se na něm toto napětí i hodně podepsalo v podobě atopického ekzému a nadbytečných kilogramů (obalilo se tukem, aby ten velký nápor vůbec ustálo), které mi, ač svoje tělo miluji, jaké je, nedělají radost. Zkrátka se z převážně z těchto dvou zmíněných důvodů necítím ve svém těle dobře. A chci mu teď dopřát velkou pozornost a péči, protože si velmi dobře uvědomuji, že si ji zaslouží a moc ji potřebuje.

Budu tedy v následujícím roce…

• Pravidelně cvičit.
• Chodit na procházky.
• Jíst zdravé, chutné jídlo (to už povětšinou dělám).
• Věnovat se józe, k čemuž už tíhnu velmi dlouho a dosud stále nepřišel její čas,
• Mít rovnováhu mezi prací a odpočinkem.
• Udělám vše, co můžu, aby se mé tělo uzdravilo z atopického ekzému, dám mu lásku i péči zevnitř i zvenku.
• Udělám maximum pro to, abych lépe a více spala.

Mojí duši

Každý člověk si s sebou životem nese svá trápení a traumata. Není to tak dlouho (ještě třeba před 5 nebo 10 lety) jsem ve společnosti cítila jisté ošívání se a neklid, když někdo nahlas vyslovil, že chodí na terapie. Ve vzduchu byl tehdy obecně znát názor, že k psychologovi chodí jen blázen. Já si to nemyslím. Ani žádného svého klienta nepovažuji za divného nebo toho, kdo jakkoli selhal, když vyhledal moji pomoc.

Naopak!

Je velmi důležité, abychom byli v životě spokojení, klidní, abychom se cítili dobře. A když pro to můžeme něco udělat, proč tomu nejít naproti? Pokud cítíte, že potřebujete některé své těžké téma zpracovat tak, aby vám již neubližovalo, nestyďte se najděte někoho, kdo vám s tím může pomoci. Není to nic, za co byste se měli stydět.

I já v současné době podstupuji regresní terapii, abych si jistou oblast ve svém životě vyléčila a mohla se posunout dál. Prošla jsem také znova EFT terapií a jsem moc vděčná, že dnes máme celou řadu možností a technik, které nám život mohou zlepšit, uzdravit. Každý si může zvolit tu, která vyhovuje právě jemu. Děláme to pro sebe sama, pro svůj lepší pocit i radostnější život. Je to čas a prostor, který si zasloužíme a měli bychom si jej věnovat.

• I v příštím roce chci a budu tyto terapie podstupovat a aktivně pracovat na tom, aby byl můj život i já zdravější a spokojenější.
• Budu (tak jako už to každý den dělám) věnovat čas tomu, co mě baví, co mi dělá radost.
• Budu denně trávit i jistý čas o samotě, v tichu.
• Budu věnovat pozornost svým pocitům, emocím, budu k nim vnímavá, ať budou jakékoli.
• Budu alespoň čas od času poslouchat relaxační hudbu, která potěší duši.
• Každý den budu hledat důvody k radosti.
• Budu zpívat, tančit, kreslit, i když mám pocit, že ani jedno neumím.

Vzdělání a seberozvoj

Věřím, že ta nejlepší investice, jakou můžeme udělat, je investice do sebe. Ať už právě formou nějaké terapie, vzdělání, rozvoje svých schopností a dovedností, …
V letošním roce jsem se po mnoha letech vrhla na učení mé milované španělštiny. Moc mě to baví.

• Budu v učení španělštiny pokračovat.
• Budu pravidelně číst.
• Budu se vzdělávat a zlepšovat v tom, co mě baví a co je pro mě důležité (EFT, psychologie, oblast práce, …).
• Budu vyhledávat kontakt se zajímavými a inspirativními lidmi, od kterých se mohu učit lidsky i profesně.
• Budu poslouchat podcasty, zajímavé rozhovory.
• Každý den se chci něco nového naučit nebo dozvědět. I kdyby šlo jen o drobnou maličkost.
• Budu otevřená změnám, novým lidem i příležitostem.
• Budu si plnit své sny.

Vztahy

Vztahy jsou v životě každého člověka jednou z nejpodstatnějších oblastí. Ani já samozřejmě nejsem výjimkou. Má vztahová „předsevzetí“ tedy I nadále jsou:

• Budu vědomě pracovat na vztazích s lidmi, které miluji a rozvíjet je tak, aby se nám společně krásně žilo.
• Budu tyto lidi podporovat, chválit, objímat, říkat jim, co pro mě znamenají a podle toho také konat.
• Budu pozorně naslouchat lidem i jejich příběhům.
• Budu v těchto vztazích také ctít a milovat samu sebe a nedovolím lidem nic, co pro mě není v pořádku.
• Nechám si „dveře otevřené“, aby mohl odejít ten, kdo potřebuje a přijít ten, s kým si můžeme něco cenného dát. Nebudu na nikom lpět, což se mi docela daří i nyní.
• Budu lidem pomáhat a přistupovat k nim s láskou a úctou tak, jak to umím a jak je mi vlastní.
• Budu i sama na sebe prostě hodná! Nebudu si nic vyčítat ani se za cokoli trestat. Vždycky dělám to nejlepší, co v danou chvíli dokážu, i když to třeba někdy nedopadne podle mých představ.
• Budu odpouštět. Sobě. Druhým.
• Budu stále taková, jaká jsem, jsem skvělý člověk.
• Svoboda ve vztahu a přitom pospolitost, to je ono!
• Budu lásku dávat i přijímat.

Vnitřní práce

I když spoustu z následujících bodů mám v životě už pevně ukotvených, není na škodu se jim věnovat i v příštím roce.

• Budu se často smát a děkovat za vše dobré a krásné, co mám a prožívám!
• Nebudu se trápit tím, co nemůžu změnit.
• Budu žít zase o něco víc TADY A TEĎ.
• Budu se stále učit přijímat život tak, jak přichází  a důvěřovat v život sám.
• Budu se radovat z maličkostí tak, jak to dělám a ze života celkově.
• Budu se snažit být zase o kus optimističtější (na čemž jsem letos docela dost zapracovala).
• Budu se snažit hledat to dobré i v tom, co se zdá primárně těžké a bolavé.
• Budu se snažit učit ze všeho, co přijde.

Kéž se mi to vše daří. Kéž je pro nás všechny nový rok šťastným rokem a splněných předsevzetí i snů.